Crohnova choroba
Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění nazývané též regionální enteritida. Toto onemocnění může postihnout kteroukoli část gastrointestinálního traktu. Ve 40% případů bývá postiženo jak tenké tak i tlusté střevo, ve 30% pouze tenké, a ve zbylých 30% pouze tlusté střevo. Zánět postihuje oddělené úseky střeva, proniká celou střevní stěnou ( tím se odlišuje osd ulcerozní kolitidy, při níž zánětlivé změny postihují pouze sliznici a podslizniční vaziv), způsobuje vředy, zúžení, píštěle, abscesy a srůsty. K onemocnění může dojít v kterémkoli období života, avšak nejčastěji v období dospívání a časné dospělosti nebo ve věku nad 60 let.
Příčina onemocnění není dosud známa. Může jít o abnormální alergickou reakci nebo nepřiměřenou odpověď na infekční agens, jako jsou bakterie či viry. Předpokládají se také určité genetické predispozice ( vrozená náchylnost ) k tomuto onemocnění.
Příznaky:stálé nebo kolikovité bolesti (nejčastěji v podbřišku), teploty, průjmy nebo naopak období zácpy. Při postižení tračníku a konečníku krvavé průjmy. Při postižení řiti vznikají hluboké trhliny, abscesy a píštěle.
Komplikace onemocnění: uzavření průsvitu střeva následkem ztlušťovnání střevních stěn. U 30% pacientů dochází k tvorbě píštělí. Vnitřní píštěle mohou propojit jednotlivé kličky střeva. Vnější píštěle, vedoucí ze střev na povrch kůže na břiše nebo v okolí konečníku, způsobují pronikání stolice na povrch těla. Ke komplikacím postihujícím ostatní části těla patří záněty různých částí oka, závažné artritidy, postihující různé klouby a kožní afekce ( včetně ekzémů).
Pro stanovení diagnózy je rozhodující kontrastní rentgenové vyšetření. Je možné též provést kolonoskopii ( vyšetření tračníku pomocí speciálního endoskopického přístroje) a biopsii ( odebrání vzorku tkáně k mikroskopickému vyšetření).
Léčba je režimová, dietní, medikamentozní a případně i chirurgická.
Crohnova choroba může mít výrazně negatviní vliv na stav výživy. Katabolické důsledky zánětu ( katabolismus=označení pro chemické děje štěpení a okysličování látek živé hmoty a látek zásobních, opak anabolismu) vedou ke gastrointestinální dysfunkci, která znemožňuje normální resorpci živin. Rozvíjí se malnutrice ( podvýživa), projevující se hubnutím , později hypoalbuminemií a anemií. U dětí je zpomalen růst.
Příčiny malnutrice při zánětlivých onemocněních střev
Mechanismus |
Příčina |
Nedostatečný přívod |
Ztráta chuti k jídlu, změněné vnímání chuti. Bolesti v břiše, restriktivní dietní předpisy, depresivní stavy |
Malabsorbce |
Zmenšení rsorpční plochy podmíněné šířením chorobných změn anebo předchozí resekcí střeva. Přerůstání bakterií, pokles trávicích pochodů v důsledku poklesu koncentrace žlučových solí. Poruchy motility ( pohyblivosti) střev zaviněné stenózami, edémem nebo píštělemi. Malabsorbce vyvolaná léky ( např. steroidy, azulfidiny). |
Zvýšené ztráty z Git |
Gastrointestinální krvácení, ztráty elektrolytů a minerálů. Exudativní enteropatie. |
Zvýšené nároky na přívod živin |
Horečka, infekce, píštěle, terapie kortikoidy, vyčerpání tělesných rezerv. |
Orální a enterální výživa při Crohnově chorobě
Pokud funguje gastrointestinální ústrojí, je vhodné pokusit se nejprve o výživu ústy anebo za použití sondy. Ovšem bez rizika, že tím dojde ke zhoršení průjmů nebo bolestí v břiše.Výživa enterální cestou má mimo jiné tu přednost, že zajišťuje i výživu střevní sliznice, kterou atrofické pochody zpomalují. Neexistuje vymezení jídel, která by měla vliv na recidivu onemocnění. Doporučována je dieta relativně bohatá bílkovinami, vlákninou a omezující tuk. Hojení jakékoliv tkáně vyžaduje dostatečný přívod bílkovin, kterí jsou využívány k syntézám jejich částí. Nepříznivě se uplatňuje skutečnost, že tito nemocní často trpí zřetelnou ztrátou apetitu, ač jsou většinou schopni přijímat větší množství bílkovin a sacharidů. V tom případě je možno doplnit výživu pomocí nasogastrické sondy. Dnes již máme k dispozici speciální plně bilancované směsi pro nemocné se zánětlivými chorobami střev. Živiny jsou v nich obsažené v lehce stravitelné podobě ( oligopeptidy, oligosacharidy, triacylglaceroly s mastnými kyselinami středně dlouhého řetězce), takže jsou rychle resorbovatelné i krátkými úseky tenkého střeva. Doporučuje se denní doplňování výživy multivitamínovými přípravky, perorální suplementace ( doplnění ) železa a kyseliny listové.
Mnoho nemocných není ve stadiu akutní recidivy schopno snášet uspokojivý přívod živin enterální cestou. V období, kdy se chorobný proces šíří a vznikají steózy, poruchy motility, píštěle a abscesy, anebo po rozsáhlé resekci tenkého střeva je totální parenterální ( infuzní) výživa často nezbytná. Krátká přestváka v požadavcích na střevní funkce ( 10-14dní) minimalizuje zatížení střevního povrchu, snižuje sekreci trávicích šťáv, peristaltiku, snižuje se i energetická spotřeba střeva. Může dojít k poklesu aktivity chorobného procesu, k uzavírání píštělí a ke zlepšení imunokompetence. Déletrvající totální parenterální výživa (4-6týdnů), ale nezlepšuje všechny léčebné výsledky. Nicméně ji lze využít v průběhu těžkých případů. Crohnova choroba patří mezi nejčastější indikace dlouhodobé parenterální výživy v domácím ošetřování.
V nemocničním ošetření v období po ústupu akutních průjmů je u Crohnovy choroby nejčastěji předepisovanou dietou dieta č. 5 s omezením zbytků.
Tato dieta patří do 1.technologického základu. Je mechanicky, chemicky a termicky šetřící, plnohodnotná, lehce stravitelná, nenadýmavá ) někdy s větším obsahem bílkovin, které lze podávat i formou druhé večeře – zvýšený odpad bílkovin průjmy), mírně snížené tuky. Ze stravy vylučujeme potraviny zanechávající nestravitelné zbytky.